Vektor

V závislosti na kontextu může vektor označovat tři různé koncepty:

1. V matematice je vektor veličina, která má velikost i směr.
2. V počítačové grafice vektory definují tvary a křivky, jejichž měřítko lze měnit bez ztráty kvality.
3. V informatice je vektor dynamická datová struktura, která se může podle potřeby zvětšovat nebo zmenšovat.

1. Matematické vektory

Matematický vektor je veličina definovaná dvěma hodnotami:

1. velikost (délka)
2. směr (úhel)

Vizuálně jej lze znázornit jako šipku, přičemž délka šipky představuje velikost a směr, kterým ukazuje, představuje směr. Jeden vektor lze například znázornit šipkou dlouhou 2 centimetry, která ukazuje pod úhlem 45 stupňů, zatímco jiný může být dlouhý 4 centimetry a ukazovat pod úhlem 30 stupňů. Vektory se běžně používají ve fyzice, strojírenství a dalších oborech k znázornění pohybu, síly a rychlosti.

2. Vektory v počítačové grafice

V počítačové grafice je vektorová grafika obrázek složený z bodů, čar a křivek definovaných matematickými vzorci. Na rozdíl od rastrové grafiky, která ukládá obrazová data jako pixely, lze velikost vektorových obrázků měnit libovolně, aniž by se rozmazaly nebo byly kostičkované. Mezi běžné formáty souborů používající vektorovou grafiku patří soubory .SVG, .EPS a .AI (Adobe Illustrator).

3. Vektory v informatice

V informatice označuje vektor dynamické pole — datovou strukturu používanou k ukládání posloupnosti hodnot. Na rozdíl od běžného pole, které má pevnou velikost, se vektor může automaticky zvětšovat nebo zmenšovat podle toho, jak jsou přidávány nebo odebírány prvky. Vektory spravují paměť dynamicky. Obvykle používají haldu namísto zásobníku, což jim poskytuje větší flexibilitu.

Mnoho programovacích jazyků, například C++ a Java, obsahuje vestavěné třídy vektorů, které automaticky zajišťují přidělování paměti a změnu velikosti.