Kodek

Kodek je zkrácený název pro „coder-decoder“ (kodér-dekodér). Je to algoritmus používaný ke kódování dat, například zvukového nebo videozáznamu. Kódovaná data je při přehrávání nutné dekódovat.

Kodek médií není totéž co komprese médií, protože soubor lze zakódovat i bez komprese. Většina kodeků však původní data komprimuje, a zmenšuje tak velikost původního souboru. To je důležité u multimediálních souborů, protože často mají velkou velikost. Komprimované soubory zabírají méně místa na disku a lze je stáhnout rychleji.

Bezeztrátové a ztrátové kodeky

Některé kodeky jsou bezeztrátové, což znamená, že nesnižují kvalitu původního souboru médií. Mezi příklady bezeztrátových zvukových kodeků patří Free Lossless Audio Codec (FLAC) a Apple Lossless Audio Codec (ALAC). Mezi videokodeky, které podporují bezeztrátovou kompresi, patří H.264 a QuickTime RLE. Bezeztrátový kodek může často zmenšit velikost souboru médií přibližně na 50 % bez změny kvality.

Jiné kodeky jsou ztrátové, což znamená, že komprese snižuje kvalitu médií. Mezi příklady ztrátových zvukových kodeků patří Adaptive Differential Pulse Code Modulation (ADPCM) a MPEG-1 Layer 3 (MP3). Mezi běžné ztrátové videokodeky patří MPEG-2 a HEVC. Většina ztrátových kodeků nabízí proměnlivé nastavení komprese, které umožňuje zvolit, do jaké míry se mají média komprimovat. Pokud například zvukový soubor silně zkomprimujete, může se jeho velikost zmenšit na 10 %, ale zvuk může znít, jako by byl komprimovaný. Pokud použijete nižší nastavení komprese, které zmenší velikost souboru na 30 %, může se více podobat původnímu souboru.

NOTE:Ztrátové kodeky se běžně používají u streamovaných médií, aby bylo možné data rychleji přenášet přes internet.