Primitivní datový typ

V informatice je primitivní datový typ základní datový typ, který nelze rozložit na jednodušší datový typ. Například celé číslo je primitivní datový typ, zatímco pole, do kterého lze uložit více datových typů, jím není.

Některé programovací jazyky podporují více datových typů než jiné a ne všechny jazyky implementují datové typy stejným způsobem. Většina vyšších programovacích jazyků však používá několik společných primitivních datových typů.

Java má například osm primitivních datových typů:

1. boolean – jediná hodnota TRUE nebo FALSE obvykle vyžaduje pouze jeden (bit)
2. byte – 8bitové celé číslo se znaménkem (-127 až 128)
3. short – 16bitové celé číslo se znaménkem (-32 768 až 32 767)
4. int – 32bitové celé číslo se znaménkem (-2³¹ až -2³¹ -1)
5. long – 64bitové celé číslo se znaménkem (-2⁶³ až -2⁶³ -1)
6. float – 32bitové číslo s pohyblivou řádovou čárkou
7. double – 64bitové číslo s pohyblivou řádovou čárkou
8. char – 16bitový znak Unicode

Primitivní datové typy podporované jednotlivými programovacími jazyky se někdy označují jako „vestavěné datové typy“, protože ukládají hodnoty přímo do paměti. Neprimitivní datové typy ukládají odkazy na hodnoty, nikoli samotné hodnoty. Mezi neprimitivní datové typy jazyka Java patří například pole a třídy.