Topologie sítě

Topologie sítě popisuje uspořádání uzlů v počítačové nebo komunikační síti. Může označovat fyzickou topologii sítě, která popisuje, jak se jednotlivá zařízení fyzicky připojují k sobě; může také označovat logickou topologii sítě, která popisuje, jak data putují po síti mezi zařízeními. Fyzická i logická topologie sítě ovlivňují celkový výkon sítě i to, jak snadné je síť rozšiřovat a přidávat nová zařízení.

V moderních sítích se používá několik běžných návrhů fyzické topologie sítě, z nichž každý má své výhody a nevýhody. Níže je uvedeno několik běžných příkladů:

• Hvězdicové sítě používají centrální uzel, který se připojuje ke každému dalšímu uzlu v síti. Všechna data procházejí tímto centrálním uzlem například (routerem nebo přepínačem), který analyzuje každý datový paket a směruje ho do cíle. Hvězdicové sítě se také označují jako sítě typu centrum a paprsky.
• Stromové sítě jsou typem hybridních hvězdicových sítí. Stromová síť začíná centrálním „kořenovým“ uzlem, který se připojuje k centrálním uzlům několika hvězdicových sítí.
• Kruhové sítě tvoří kruh, v němž je každý uzel připojen ke dvěma sousedním uzlům. Data putující kruhovou sítí přeskakují z uzlu na uzel, dokud nedorazí do cíle.
• Liniové sítě jsou podobné kruhovým sítím s tím rozdílem, že koncové body nejsou propojené a netvoří kruh.
• Mřížové sítě poskytují přímé spojení mezi všemi uzly sítě. Mřížové sítě jsou velmi odolné, protože mají vysokou míru redundance, ale jejich správa je složitá a při velkém rozsahu se špatně rozšiřují.
• Sběrnicové sítě používají jediný centrální kabel neboli „sběrnici“ jako páteř sítě. Každý uzel se ke sběrnici připojuje a naslouchá datovým paketům, které jsou mu adresovány.

Fyzická topologie sítě je důležitá, stejně jako její logická topologie — tedy způsob, jakým data putují mezi zařízeními a uzly přes fyzická spojení sítě. Správci sítě mohou měnit logickou topologii sítě nezávisle na její fyzické topologii, takže mohou provádět změny bez přepracování infrastruktury sítě a přesouvání síťových zařízení. Správci mohou například vytvořit virtuální sítě a izolovat tak některá zařízení od zbytku sítě, i když se fyzická topologie nezmění.