Vyvažování zátěže

Vyvažování zátěže je rozdělování pracovní zátěže mezi více počítačů. Obvykle se používá k rovnoměrnému rozložení síťového provozu mezi skupinu webových serverů, ale může také rozdělovat jiné výpočetní úlohy, například dotazy do databází a dolování dat. Zabraňuje přetížení jednoho serveru, zatímco ostatní servery v clusteru zůstávají nevyužité. Odstraněním úzkých hrdel pomáhá správné vyvažování zátěže zlepšit výkon serverů, na kterých jsou hostovány webové stránky a webové aplikace.

Pokud jeden webový server náhle dostává pětkrát nebo desetkrát více požadavků za sekundu než obvykle, může mít potíže s jejich zpracováním. Může zobrazovat obsah pomaleji než obvykle nebo se při takovém zatížení dokonce zhroutit. Rozdělení těchto požadavků mezi více serverů pomáhá udržovat webové stránky a webové aplikace dostupné a pohotové. Vyvažování zátěže funguje i mezi několika umístěními, takže pokud je internetové připojení jednoho serveru nasycené, mohou požadavky směřovat do jiného datového centra, aby se šířka pásma využívala efektivněji.

Ať už vyvažování zátěže probíhá v rámci lokální sítě, nebo ve velkém datovém centru, vyžaduje specializovaný hardware nebo software k rozdělování příchozího provozu mezi servery. Tato hardwarová zařízení a softwarové programy se označují jako nástroje pro vyvažování zátěže. Když nástroj pro vyvažování zátěže přijme příchozí provoz, rozděluje požadavky pomocí algoritmu vyvažování zátěže. Statické algoritmy rozdělují úlohy podle předem stanoveného vzoru, například v pořadí round-robin, nebo v náhodném pořadí. Dynamické algoritmy naopak zohledňují aktuální zatížení jednotlivých serverů a směrují úlohy na nejméně vytížené servery. Dynamické vyvažování v rámci distribuované sítě CDN může zohledňovat také geografickou polohu a směrovat požadavky na server nejbližší klientovi, čímž snižuje latenci zkrácením vzdálenosti, kterou musí datové pakety urazit.