Winsock

Winsock je API, které umožňuje vývojářům softwaru pro Windows připojovat jejich aplikace k internetu. Poskytuje základní sadu funkcí, které mohou vývojáři volat, aby jejich aplikace mohly komunikovat se vzdálenými počítači a odesílat nebo přijímat data, aniž by museli psát vlastní rozhraní protokolu.

Původně se Winsock jmenoval „Windows Socket API“ a řídí vytváření síťových socketů, které směrují data ke konkrétním aplikacím spuštěným na konkrétních počítačích. Skládá se z knihovny síťových funkcí, které mohou vývojáři používat pro přístup k základním síťovým protokolům, včetně protokolů TCP, UDP, IP a ICMP (mimo jiné). Abstrahuje většinu podrobností spojených s navazováním připojení a přenosem dat, takže se vývojář může soustředit na další funkce své aplikace. V případě potřeby může vývojář vytvořit nezpracované sockety, které aplikaci umožní přistupovat k dalším protokolům přímo.

API Winsock vyvinuli v roce 1992 vývojáři z několika softwarových společností (včetně společností Microsoft, Novell, 3Com a Sun Microsystems), aby poskytli jediné standardní API pro síťové funkce systému Windows. Před Winsockem neměl systém Windows vlastní síťový softwarový zásobník a místo toho se spoléhal na síťový software od několika dodavatelů, z nichž každý poskytoval vlastní API. Tato roztříštěnost vývojářům ztěžovala vytváření programů, které fungovaly na více systémech. Po vydání Winsocku jako doplňku pro Windows 3.1 mohli vývojáři vytvářet aplikace připojené k síti, které fungovaly na všech počítačích se systémem Windows. Každá verze systému Windows od Windows 95 obsahuje knihovnu Winsock.