Relační databáze

Relační databáze je model databáze, který ukládá data do tabulek. Naprostá většina databází používaných v moderních aplikacích je relační, takže pojmy „databáze“ a „relační databáze“ se často používají jako synonyma. Stejně tak je většina systémů pro správu databází (DBMS) systémy pro správu relačních databází (RDBMS). Mezi další modely databází patří databáze plochých souborů a hierarchické databáze, ty se však používají jen zřídka.

Každá tabulka v relační databázi obsahuje řádky (záznamy) a sloupce (pole). V terminologii informatiky se řádky někdy označují jako „n-tice“, sloupce mohou být označovány jako „atributy“ a samotné tabulky mohou být nazývány „relacemi“. Tabulku si lze představit jako matici řádků a sloupců, kde každý průsečík řádku a sloupce obsahuje konkrétní hodnotu. Je „relační“, protože všechny záznamy sdílejí stejná pole.

Tabulky databází často obsahují primární klíč, který poskytuje jedinečný identifikátor pro každý řádek v tabulce. Klíč může být přiřazen jednomu sloupci (což vyžaduje jedinečnou hodnotu v každém řádku), nebo může být tvořen několika sloupci, které dohromady vytvářejí jedinečnou kombinaci hodnot. V obou případech poskytuje primární klíč efektivní způsob indexování dat a lze jej použít ke sdílení hodnot mezi tabulkami v databázi. Například hodnotu primárního klíče z jedné tabulky lze přiřadit poli v řádku jiné tabulky. Hodnoty importované z jiných tabulek se nazývají cizí klíče.

Standardním způsobem přístupu k datům z relační databáze je dotaz SQL (Structured Query Language). Dotazy SQL lze použít k vytváření, úpravám a odstraňování tabulek i k výběru, vkládání a odstraňování dat z existujících tabulek.