Nízkoúrovňový jazyk

Nízkoúrovňový jazyk je typ programovacího jazyka, který obsahuje základní instrukce rozpoznávané počítačem. Na rozdíl od vyšších programovacích jazyků používaných softwarovými vývojáři je kód nízkoúrovňového jazyka často obtížně srozumitelný a nečitelný pro člověka. Dva běžné typy nízkoúrovňových programovacích jazyků jsou jazyk symbolických instrukcí a strojový jazyk.

Softwarové programy a skripty se píší ve vyšších programovacích jazycích, jako jsou C#, Swift a PHP. Softwarový vývojář může vytvářet a upravovat zdrojový kód ve vyšším programovacím jazyce pomocí programovacího IDE nebo dokonce základního textového editoru. Kód však CPU nerozpozná přímo. Nejprve se musí přeložit do nízkoúrovňového jazyka.

Jazyk symbolických instrukcí je o jeden krok blíže vyššímu programovacímu jazyku než strojový jazyk. Obsahuje příkazy jako MOV (přesunout), ADD (přičíst) a SUB (odečíst). Tyto příkazy provádějí základní operace, například přesouvání hodnot do paměťových registrů a provádění výpočtů. Jazyk symbolických instrukcí lze pomocí assembleru převést do strojového jazyka.

Strojový jazyk neboli strojový kód je nejnižší úrovní počítačových jazyků. Obsahuje binární kód, který často vzniká překladem zdrojového kódu vyšší úrovně pro konkrétní procesor. Většina vývojářů nikdy nepotřebuje strojový kód upravovat ani se na něj dívat. Strojový jazyk potřebují prohlížet pouze programátoři, kteří vytvářejí překladače softwaru a operační systémy.