OLED

Je zkratkou pro „Organic Light Emitting Diode“ a vyslovuje se „ou-led“. OLED je typ plochého displeje podobný LCD, který nevyžaduje podsvícení. Místo toho se každá LED uvnitř panelu OLED rozsvítí samostatně.

Obrazovka OLED má šest vrstev, které společně vytvářejí barevný obraz. Tyto vrstvy jsou odspodu nahoru následující:

1. Substrát – základní konstrukce, která podpírá panel; obvykle je vyrobena ze skla nebo plastu
2. Anoda – průhledná vrstva, která při průchodu elektrického proudu odvádí elektrony
3. Vodivá vrstva – obsahuje organické molekuly nebo polymery, například polyanilin, které přenášejí proud do emisní vrstvy
4. Emisní vrstva – obsahuje organické molekuly nebo polymery, například polyfluoren, které se při průchodu proudu rozsvítí
5. Katoda – při průchodu proudu do ostatních vrstev vstřikuje elektrony
6. Kryt – horní ochranná vrstva obrazovky; obvykle je vyrobena ze skla nebo plastu

Jak OLED funguje?

OLEDy zobrazují světlo pomocí procesu zvaného elektrofosforescence. I když to může znít jako složitý pojem, tento proces je poměrně jednoduchý. Elektrický proud proudí z katody (záporně nabité) k anodě (kladně nabité), čímž způsobuje pohyb elektronů do emisní vrstvy. Tyto elektrony najdou „díry“ (místa, kde atomům chybí elektrony) ve vodivé vrstvě a při jejich zaplnění vytvářejí světlo. Barva světla závisí na organické molekule, kterou proud prochází v emisní vrstvě.

Protože se diody v displejích OLED rozsvěcují samostatně, není potřeba podsvícení. OLEDy proto mohou mít tmavší černou než displeje LED/LCD a spotřebovávat méně elektřiny. Jsou také tenčí a mohou být zakřivené nebo dokonce ohebné. Přestože mají OLEDy oproti displejům LED/LCD mnoho výhod, výroba velkých a spolehlivých obrazovek OLED byla nákladná. OLEDy se proto častěji používaly v malých elektronických zařízeních, například v chytrých telefonech a tabletech. S poklesem výrobních nákladů OLEDů a rostoucí spolehlivostí se tato technologie bude častěji používat ve větších obrazovkách, například v televizorech a počítačových monitorech.