NAT

Je zkratka pro „Network Address Translation.“

NAT je metoda překladu více interních IP adres počítačů v místní síti na jednu sdílenou globální IP adresu. Síťové směrovače používají NAT k nasměrování příchozího provozu z Internetu ke správnému cíli v místní síti. Kromě toho, že umožňuje více počítačům sdílet jednu globální IP adresu, NAT zvyšuje zabezpečení sítě tím, že před okolím skrývá místní IP adresy jednotlivých počítačů.

Každé zařízení v síti LAN má privátní IP adresu pro komunikaci v rámci této sítě. Ve většině případů je jediným zařízením v místní síti s veřejnou a globálně jedinečnou IP adresou modem nebo brána, které zajišťují její připojení k Internetu. Síťový směrovač používá NAT k překladu každého odchozího datového paketu tak, že změní zdrojovou IP adresu ze soukromé adresy počítače na veřejnou adresu brány. Také nahradí číslo zdrojového portu novým jedinečným číslem portu a uloží tento port do záznamu v tabulce NAT. Když směrovač přijme příchozí datové pakety, určí cíl pomocí čísla portu. Vyhledá tento port v tabulce NAT a přeloží cílovou adresu zpět na privátní adresu správného počítače.

IPv4 používá 32bitové adresy, což omezuje celkový dostupný adresní prostor přibližně na 4 miliardy adres; rezervované bloky pro privátní sítě z nich zabírají několik milionů. Protože tento počet nestačí k tomu, aby každé zařízení připojené k Internetu mělo jedinečnou adresu, je NAT nezbytný k zajištění připojení počítačů v síti k Internetu. IPv6 používá 128bitové adresy, které poskytují dostatek adresního prostoru pro několik biliard jedinečných zařízení, ale tento protokol zatím není všeobecně zaveden.