Hypervizor

Hypervizor je softwarový program, který spravuje jeden nebo více virtuálních počítačů (VM). Používá se k vytváření, spouštění, zastavování a resetování VM. Hypervizor umožňuje každému VM neboli „hostovi“ přistupovat k fyzickému hardwaru, jako je CPU, RAM a úložiště. Může také omezit, kolik systémových prostředků může každý VM využívat, aby na jednom systému mohlo současně běžet více VM.

Existují dva hlavní typy hypervizorů: nativní a hostované.

Typ 1: Nativní

Nativní neboli hypervizor „bare metal“ běží přímo na hardwaru. Nachází se mezi hardwarem a jedním nebo více hostovanými operačními systémy. Nativní hypervizor se načte ještě před operačním systémem a komunikuje přímo s jádrem. To poskytuje nejvyšší možný výkon, protože o prostředky počítače nesoutěží žádný primární operační systém. Zároveň to ale znamená, že počítač lze používat pouze ke spouštění virtuálních počítačů, protože hypervizor stále běží. Mezi příklady hypervizorů typu 1 patří VMware ESXi, Microsoft Hyper-V a Apple Boot Camp.

Typ 2: Hostovaný

Hostovaný hypervizor se instaluje na hostitelský počítač, na kterém je již nainstalovaný operační systém. Běží jako aplikace, stejně jako jiný software v počítači. Většina hostovaných hypervizorů může současně spravovat a spouštět více VM. Výhodou hostovaného hypervizoru je, že jej lze podle potřeby otevřít nebo ukončit, čímž se uvolní prostředky hostitelského počítače. Protože však běží nad operačním systémem, nemusí poskytovat stejný výkon jako nativní hypervizor. Mezi příklady hypervizorů typu 2 patří VMware Workstation, Oracle VirtualBox a Parallels Desktop for Mac.

Hostované hypervizory jsou obecně běžnější pro osobní použití a malé firmy, zatímco nativní hypervizory se používají pro podnikové aplikace a cloud computing.