Rozlišování velkých a malých písmen

Rozlišování velkých a malých písmen znamená rozlišování mezi malými a velkými znaky. Je opakem nerozlišování velkých a malých písmen, při kterém nezáleží na velikosti jednotlivých písmen. Rozlišování velkých a malých písmen se používá v několika oblastech informatiky, včetně porovnávání a řazení textových dat.

1. Porovnávání

Textové vyhledávání může rozlišovat velká a malá písmena, nebo je rozlišovat nemusí. Pokud funkce vyhledávání rozlišuje velká a malá písmena, hledání výrazu „example“ nenajde výraz „Example“ a naopak. Pokud funkce velká a malá písmena nerozlišuje, oba výrazy se budou shodovat. Většina vyhledávačů a vyhledávacích funkcí velká a malá písmena nerozlišuje, což znamená, že na velikosti písmen ve klíčových slovech vyhledávání nezáleží.

Rozlišování velkých a malých písmen se týká také ověřování. Při přihlašování do aplikace nebo na webovou stránku se u hesla vždy rozlišují velká a malá písmena. Jinými slovy, přihlášení selže, pokud zadáte „testpass“, když je správné heslo „TestPass“. Ve většině situací se u uživatelského jména velká a malá písmena nerozlišují, některá přihlášení však vyžadují uživatelské jméno se správnou velikostí písmen.

2. Řazení

Stejně jako při vyhledávání většina algoritmů řazení velká a malá písmena nerozlišuje. Některé programy však podporují řazení, které velká a malá písmena rozlišuje, což znamená, že velikost písmen ovlivňuje pořadí výsledků. Pokud algoritmus řazení rozlišující velká a malá písmena používá hodnotu ASCII každého znaku, všechna velká písmena se umístí před všechna malá písmena. Při řazení podle ASCII se znak T umístí před t a také před a, b, c atd. Jiné algoritmy rozlišující velká a malá písmena mohou pouze dávat přednost velkým písmenům před jejich malými protějšky. T se tedy umístí před t, ale za a, b, c atd.