RPC

Zkratka pro „Remote Procedure Call“.

RPC je zpráva, která dává jednomu počítači pokyn, aby jménem jiného počítače spustil kód prostřednictvím sítě. Umožňuje programu spuštěnému lokálně na jednom počítači přenechat proceduru (blok kódu, který provádí konkrétní úkol) jinému programu na serveru, který vrátí výsledek. Program, který RPC odeslal, pak s výsledkem vzdálené procedury zachází stejně jako s výsledkem procedury spuštěné lokálně.

RPC využívá model klient–server, ve kterém se k serveru může připojit více klientských počítačů a odesílat pokyny i přijímat data. Když program odešle RPC, připojí k němu sadu parametrů, které serveru určují, jakou proceduru má spustit a jak ji má spustit. Klientský počítač například při odesílání zprávy RPC serveru DNS připojí jako parametr doménové jméno, které chce přeložit; jiná zpráva odesílající tiskovou úlohu síťové tiskárně by jako parametry obsahovala nastavení tisku, například velikost a orientaci papíru.

Neexistuje jediný protokol RPC. RPC je místo toho koncept, který popisuje, jak mnoho protokolů umožňuje vzdálené spuštění kódu. Mezi běžné protokoly RPC patří XML-RPC který formátuje RPC pomocí značek (XML) a JSON-RPC který formátuje RPC pomocí (JSON). Všechny protokoly RPC však odesílají zprávy podobným způsobem. Klientský program nejprve provede volání procedury vůči části klientského kódu zvané stub, která slouží jako zástupce této procedury. Stub komunikuje se serverem a sděluje mu, jakou proceduru má spustit a jaké parametry má použít. Server proceduru provede a odešle výsledek zpět stubu, který jej vrátí programu, jenž RPC odeslal.