PON

Zkratka pro „Passive Optical Network“. PON je telekomunikační síť, která přenáší data přes optická vlákna. Je „pasivní“, protože k směrování dat odesílaných z centrálního místa do více cílů používá rozbočovače bez napájení.

PON používají ISP a NSP jako cenově efektivní způsob poskytování přístupu k internetu zákazníkům. Protože PON je systém typu point-to-multipoint (P2MP), poskytuje efektivnější způsob přenosu dat než síť typu point-to-point. Hlavní přenosové vedení se může rozdělit na 32 samostatných vedení, což vyžaduje mnohem méně infrastruktury než vybudování přímého vedení ke každému cíli.

Centrální místo sítě PON se také nazývá optický síťový terminál (OLT), zatímco jednotlivé cíle se nazývají optické síťové jednotky (ONU). Vedení, která končí mimo budovy, se označují jako fiber-to-the-neighborhood (FTTH) nebo fiber-to-the-curb (FTTC). Vedení, která vedou až do budov, se označují jako fiber-to-the-building (FTTB) nebo fiber-to-the-home (FTTH).

Ačkoli všechny sítě PON používají optické kabely a rozbočovače bez napájení, existuje několik různých verzí. Níže je uveden seznam různých typů sítí PON.

1. APON – raná implementace (z poloviny 90. let), která k přenosu dat používá asynchronní přenosový režim (ATM)
2. BPON – první „širokopásmová“ síť PON, která podporuje rychlost přenosu dat 622 Mb/s, tedy stejnou rychlost jako vedení OC-12 (STM-4)
3. GPON – „gigabitová síť PON“, která podporuje rychlost 2,488 Gb/s směrem k uživateli a 1,244 Gb/s směrem od uživatele; označuje se také jako standard ITU G.984
4. EPON – nejrozšířenější implementace PON; přenáší data v ethernetových rámcích rychlostí až 10 Gb/s směrem k uživateli i od uživatele; známá také jako GEPON nebo standard IEEE 802.3