Spouštěcí sekvence

Spouštěcí sekvence počítače je řada kroků, které počítač provede pokaždé, když se spustí. Spouštěcí sekvence aktivuje hardwarové komponenty počítače a načte operační systém do paměti. U starších počítačů je za zahájení spouštěcí sekvence zodpovědný BIOS; u moderních počítačů ji řídí UEFI.

Spouštěcí sekvence začíná při prvním zapnutí počítače. Jakmile je počítač napájen, BIOS nebo UEFI přikáže procesoru CPU vykonat počáteční kód. Provede rychlý test POST, aby ověřil, zda hardwarové komponenty počítače včetně procesoru CPU, paměti (RAM a úložných zařízení) správně fungují. Pokud test POST odhalí jakýkoli problém, počítač zobrazí chybovou zprávu a nespustí se.

Po dokončení testu POST se zobrazí výzva k stisknutí určité klávesy na klávesnici, pomocí které lze otevřít nastavení BIOSu nebo UEFI (nejčastěji klávesou Delete), případně ručně vybrat spouštěcí disk obvykle stisknutím klávesy F12 nebo jiné (funkční klávesy). Pokud žádnou z těchto možností nezvolíte, počítač automaticky vybere výchozí spouštěcí disk, který obsahuje operační systém, a začne jej načítat do paměti. Po úplném načtení operačního systému se zobrazí buď plocha, nebo přihlašovací obrazovka a počítač je připraven k použití.

Spouštěcí sekvence může trvat jen několik sekund, nebo až několik minut; záleží na rychlosti procesoru CPU, paměti RAM a úložných zařízení počítače. Spuštění z disku SSD je rychlejší než spuštění z pevného disku; spuštění z externího USB disku nebo optického disku bude ještě pomalejší. Pokud se počítač neočekávaně vypnul, může spouštěcí sekvence trvat déle, protože provede další kontroly disku a hardwaru, aby zjistila, zda některá komponenta nefunguje správně.