Objective-C

Objective-C je univerzální vysokoúrovňový programovací jazyk. Byl vytvořen v roce 1984 a stal se hlavním jazykem operačního systému NeXTSTEP. Po zakoupení společnosti NeXT společností Apple se stal hlavním jazykem pro tvorbu aplikací pro macOS a iOS. Apple v roce 2014 vytvořil programovací jazyk Swift jako jeho náhradu, ale vývojáři ho na těchto platformách stále široce používají.

Objective-C je rozšířením programovacího jazyka C, které přidává funkce objektově orientovaného programování. Pro všechny operace, které nesouvisejí s objektově orientovaným programováním, například při přiřazování proměnných a deklarování funkcí, používá téměř stejnou syntaxi jako C. Jeho objektově orientované funkce však přebírají syntaxi z jiného programovacího jazyka s názvem Smalltalk. Tato syntaxe umožňuje, aby spolu objekty komunikovaly pomocí zasílání zpráv. Namísto přímého volání předem určené metody, jak je tomu v jiných jazycích, instance objektu, která zprávu přijme, dynamicky určí, kterou metodu použít, a to za běhu.

Zpráva od jednoho objektu k druhému v Objective‑C například vypadá takto:

[myObject sayHello]

Tento úryvek kódu odešle zprávu objektu s názvem myObject a sdělí mu, aby provedl metodu s názvem sayHello. Pokud třída, do které myObject patří, obsahuje metodu s názvem sayHello, objekt tuto metodu spustí. V opačném případě aplikace zkontroluje nadtřídu, která obsahuje třídu objektu myObject, a pokračuje v hierarchii směrem nahoru, dokud metodu nenajde. Jiné programovací jazyky, například C++ nebo Java, spojují metody s objekty v době kompilace — program je tak rychlejší, protože už ví, kterou metodu má spustit, ale za cenu menší flexibility.

Objective‑C neobsahuje standardní knihovnu stejným způsobem jako C++. Místo toho všechny aplikace v Objective-C používají jeden z několika softwarových frameworků obsahujících výchozí funkce a kód. Aplikace vyvíjené pro macOS například používají framework Cocoa, který je součástí SDK Xcode.